Ve vzdělávání působí celá řada aktérů, kteří se podílejí na vzdělávání dětí a žáků ze sociálně vyloučeného prostředí. Kromě formální spolupráce je klíčové především budování neformálních vztahů. K tomu jsou ideální semináře, debaty a podobné akce se zapojením všech osob zabývajících se tímto tématem, které umožní větší spolupráci a tvorbu dlouhodobé strategie pro integraci znevýhodněných žáků. Důležité je participativní zapojení všech aktérů, kteří se mohou podílet na směřování vzdělávací politiky v území.
Zapojit se v těchto seminářích mohou: představitelé škol a š. zařízení, zástupce zřizovatele škol a š. zařízení, zástupce pedagogů, rodiče z majority i minority/sociálně vyloučeného prostředí, zástupce NNO a zástupce soc. odboru města, zástupce kraje atd.

Klíčovou inspiraci kombinace setkávání formálních a neformálních aktivit nabízí zkušenosti z měst Velké Hamry a Krnov, které popisuje Metodický manuál pro rozvoj inkluzivního a kvalitního vzdělávání na místní úrovni – OSZ – 2021 (str. 50-56).

Rizikem je nezájem aktérů o účast na těchto neformálních setkáních. Rizikem je také, že setkávání budou mít formalistický charakter, který nepovede k cíli, tedy k budování neformálních vazeb a důvěry.
Existuje potřeba, aby si pedagogičtí pracovníci zvykli se na těchto setkáních potkávat i s lidmi z romské komunity. Což předpokládá dobře nachystané a moderované prostředí. Osvědčené strategie lze nalézt např. ve knize Meziprostory.