Rušení romských škol a zabránění vzniku nových segregovaných škol
Popis intervence
Zrušení segregovaných romských škol a změna spádových oblastí tak, aby zabraňovaly vzniku nových segregovaných škol, je jedním ze základních kamenů desegregace. Jedná se o systematickou změnu přístupu k romským žákům, která vyžaduje koordinaci mezi všemi okolními školami. Pouhé zrušení jedné romské školy vede k opětovnému vzniku jiné segregované školy. Desegregace musí souviset s úpravou spádových oblastí, aby se zajistilo dlouhodobé rovnoměrné rozmístění romských a sociálně znevýhodněných žáků mezi školami. To zahrnuje také kontrolu prostorové segregace ve městě, aby nedocházelo k opětovnému vytvoření segregované školy.
Takováto systematická změna přístupu k žákům romského původu může vést u majoritní společnosti k negativním reakcím. Je proto nutné vést veřejnou debatu či kampaň, která vysvětluje společenské benefity integrace romských žáků a důvody ke zvolenému jednání. Příklad Krnova ukazuje, že úspěšná desegregace nemusí vést ke zhoršení kvality vzdělávání pro žáky z majoritní populace. Důležitá je nejen shoda aktérů (zřizovatel, školy, rodiče), ale také správná implementace. To zahrnuje rovnoměrné rozdělení romských a sociálně znevýhodněných žáků tak, aby každá škola měla přibližně stejný podíl. Zkušenost také ukazuje, že je důležité nepřesáhnout 10-20 % romských žáků ve třídě, jelikož přibližně tato hranice vede k přehlašování žáků z majoritní populace na jiné školy. Je potřeba dále zajistit podporu škol a sdílení dobré praxe mezi školami.
V kombinaci s ostatními opatřeními, která podpoří úspěšnou integraci romských žáků a zabrání resegregaci, vede zrušení segregovaných škol k integraci Romů do společnosti, lepším vzdělávacím a profesním příležitostem i snižování předsudků a diskriminace ze strany majority.
Kde hledat inspiraci?
Rušení segregovaných škol je jednou z metod pro desegregaci romských žáků. Jedná se o docela drastické opatření, které by mělo být součástí celého desegregačního plánu (S. 124), se kterým bude seznámena nejen daná škola, ale také široká veřejnost.
Tato praxe byla předpokladem úspěchu desegregačních strategií ve městě Krnov či v Ostravě-Porubě. Více informací o intervenci je k dispozici ve výzkumu Analýza segregace či v rámci metodiky dobré praxe MMR – Odboru pro sociální začleňování.
Na co si dát pozor?
Základním předpokladem je systematický desegregační plán, který počítá s rovnoměrným rozložením vyloučených žáků na území či v obci se segregovanou školou (viz předmětná karta opatření o proměně spádových oblastí, sběru dat a spolupráci všech aktérů v území).
Výzkumná verifikace
Zahraniční studie zkoumají desegregaci v USA v kontextu rušení nebo změny spádových obvodů, které segregovaly afroamerické žáky do škol. Autoři typicky nacházejí pozitivní dopad na vzdělávání u žáků z řad menšin a pozitivní nebo nulové dopady na majoritní žáky (Billings a kol. 2013, Reber 2010, Lutz 2011). Data z Dánska (Schindler Rangvid 2019) pak ukazují, že zvýšení počtu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může mít omezené negativní dopady na výsledky žáků, kteří již ve třídách byli. Negativní dopady ale nejsou u škol, které již předtím s žáky se speciálními vzdělávacími žáky pracovali. Kvalitní pedagogická práce a další vzdělávání učitelů proto může negativní dopady minimalizovat.
Citace
„Byla zrušena prvostupňová ZŠ, navštěvovaná hojně dětmi ze sociálně znevýhodněných rodin. Byla vnímána jako „romská“ škola, docházelo tak ke snížení její naplněnosti a škola představovala pro město rostoucí finanční zátěž. Zároveň žáci přecházeli z této školy převážně na jednu konkrétní školu s druhým stupněm, kde tak počet dětí z nepříznivého prostředí také byl disproporční. Zrušení školy bylo řešeno koncepčně. Předcházela mu příprava rovnoměrného rozmístění dětí do škol (které se ve městě prosadilo po diskusi jako zásadní dodržovaný princip) a opatření, která posilovala připravenost ostatních škol na integraci dětí ze znevýhodněných rodin (proškolení učitelů, nabídka volnočasových aktivit pro děti, příprava na zřízení přípravných tříd). Pro rozdělování žáků do škol bylo zavedeno pravidlo tří žáků z vyloučené lokality v jedné třídě s tím, že sourozenci vždy chodí do stejné školy. Tomuto pravidlu byly uzpůsobeny i spádové obvody škol. Po zápisech do prvních tříd školy vzájemně konzultují případné přerozdělení budoucích žáků tak, aby rodiče žáků dostávali stejné informace.“
„Ještě před 11 lety přitom v Krnově přesně taková škola existovala. Řadila se do kolonky těch několika v republice, kam chodilo přes 90 procent romských žáků. Jenže radnice v čele s tehdejší starostkou Renatou Ramazanovou a její budoucí nástupkyní Alenou Krušinovou se odhodlala k radikálnímu kroku, který odmítali jak romští, tak majoritní rodiče. Segregovanou Základní školu náměstí Míru město zrušilo a její žáky rozdělilo rovnoměrně mezi všechny školy. „My jsme měli výhodu v tom, že se nám vytvořila segregovaná škola jenom od prvního do pátého ročníku. To nám nahrálo. Protože děti stejně musely přejít z naprosto izolovaného prostředí do běžných škol a ředitelé si uvědomovali, že je to neudržitelné. Pro ně bylo snazší pracovat s takovými žáky od první třídy,“ vysvětluje vedoucí odboru školství, kultury a sportu v Krnově Pavlína Říhová.“