Koordinátor inkluze ve škole
Popis intervence
Koordinátor podporuje svojí činností inkluzivní klima ve škole. Seznamuje pedagogické pracovníky školy v rámci společných setkání nebo individuálních konzultací s principy inkluzivního vzdělávání a pomáhá jim zavádět je do výuky. Pojmenovává případné bariéry inkluzivního vzdělávání na škole a na základě společné analýzy a reflexe navrhuje společně s pedagogy a ostatními pracovníky školního poradenského pracoviště změny, které vedou k odstranění takových bariér a podporují inkluzivní vzdělávání na škole. Ideálním koordinátorem inkluze je pedagogický pracovník školy (učitel, speciální pedagog, školní psycholog), který vede školní poradenské pracoviště.
Kde hledat inspiraci?
Efektivní využití koordinátora inkluze, společně s jejich názory na téma inkluze, je například ve zprávě Systematická podpora sociálně znevýhodněných žáků ve vzdělávání.
Komplexní metodické ukotvení je předmětem rozsáhlejší (a z pohledu dalších zdrojů velmi užitečné) publikace Koordinátor inkluze ve škole z dílny autorského týmu pod záštitou UJEP.
Další doporučení nabízí Průvodce ředitele školy při práci se školním poradenským pracovištěm.
Na co si dát pozor?
Klíčové je jasné určení pozice koordinátora podpory dětí a žáků, přičemž by to měl být buď vedoucí ŠPP (ideálně speciální pedagog), popř. člen vedení školy (ředitel či jeho zástupce), ovšem jedině s dostatečnou kapacitou k naplnění všech klíčových organizačních činností.
Výzkumná verifikace
Koordinátor inkluze se ve Velké Británii osvědčil v několika případech. Komunikací priorit romských komunit se povedlo dojít ke kompromisu, kde škola připravila materiál usnadňující opakování a učení látky během cestování “travelerů” v letních měsících.
Citace
„Vzhledem k tomu, že se jedná o pedagoga (nikoli o externistu) znalého prostředí školy, může učitelům pomoci v účinném nastavení podpory, ale třeba také v komunikaci s rodiči. Koordinuje přípravu, vlastní realizaci i hodnocení plánů individuální podpory i individuálních vzdělávacích plánů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) tak, aby stanovené cíle skutečně maximální měrou rozvíjely potenciál každého dítěte, přináší nové přístupy, vyhledává zdroje informací, poskytuje poradenskou pomoc, je nositelem pozitivního přístupu k inkluzi. Činnost koordinátora by měla být „šita na míru“ každé škole a reflektovat konkrétní možnosti i zapojení ostatních aktérů.“
„Na koordinátora inkluze jsou z uvedených důvodů kladeny (a dále ještě budou) vysoké požadavky a je potřeba, aby byl vybaven potřebnými kompetencemi a měl dobré znalosti z oblasti podpory osobnostního rozvoje žáků. Je dobré, když má koordinátor inkluze dostatečné množství objektivních a utříděných informací (případně informačních zdrojů), o které se může opřít. K základním kompetencím, které musí mít koordinátor inkluze, patří schopnost individualizovaného přístupu k žákům, kteří potřebují podporu či radu, schopnost metodické pomoci třídním učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům a schopnost spolupráce s dalšími odborníky z oblasti pomáhajících profesí a například i z úřadů zabývajícími se péčí o děti a mládež. Koordinátor inkluze svou odborností také podporuje práci vedení školy, školního poradenského pracoviště i dalších kolegů při zlepšování klimatu školy (psychohygienických podmínek) a v oblasti rizikového projevu žáků. V rámci své činnosti je schopen provádět i odpovídající diagnostickou činnost, která je nutná pro následnou volbu vhodné intervence.“