Informační setkání pro rodiče k proinkluzivním opatřením na škole
Popis intervence
Segregace často může být udržována nebo i vznikat kvůli jednání rodičů dětí. Z majoritní skupiny mohou rodiče přehlašovat děti do jiných škol ve chvíli, kdy se zde zvýší počet romských a dalších vyloučených žáků. Naopak romští rodiče mohou chtít umístit své žáky do segregovaných škol v domnění, že jim tam bude lépe. Informační setkání mohou pomoci většímu pochopení mezi rodiči navzájem a omezovat stereotypy nebo zabraňovat jevu white flight. Také mohou zvýšit povědomí o realizovaných opatřeních a jejich významu, stejně jako poskytnout prostor pro diskusi nad tím, jak podporovat různé typy žáků. Setkání mohou být součástí třídních schůzek. Toto setkání také nabízí prostor pro sdílení zkušeností mezi rodiči navzájem a učiteli.
Schůzky mohou být realizovány také speciálně pro romské rodiče. Ti totiž při rušení segregovaných škol a aplikaci intervencí desegregace nemusí zprvu porozumět jejich smyslu a mohou se obávat, že se např. zrušením školy někdo snaží děti odsunout na vedlejší kolej. Informační setkání vede k představení smyslu a prostředkům desegregace, vypořádání se s obavami rodičů a naopak vysvětlení toho, že cílem je pomoci jejich dětem.
Kde hledat inspiraci?
O informačních setkáních k připravovaným inkluzivním opatřením hovoří třeba Místní plán inkluze v oblasti vzdělávání (s. 36) v Ostravě. Těchto setkání využívá jako indikátorů rozvoje spolupráce rodiny, pedagogů, sociálních a dalších služeb. Dokument si klade za cíl uskutečnit alespoň jedno setkání za tři měsíce.
Inspiraci lze také nalézt na metodickém portálu ČŠI nebo v manuálu od Awen Amenca, který se zabývá komunitním organizováním romských rodičů s ohledem na přístup romských dětí ke vzdělávání.
Na co si dát pozor?
Informační setkání mohou být jedním z nástrojů, jak předejít silné nepříznivé reakci většiny rodičů. Avšak samy o sobě představují pouze jednoduchá podpůrná opatření.
Výzkumná verifikace
O využívání informačních setkání píše několik studií jako o jednom z kroků celého procesu desegregace, avšak je náročné prokázat, jak přesně je tento krok nezbytný nebo důležitý pro úspěch celé politiky.
Citace
„My necílíme primárně na rodiče, protože teď nemáme kapacitu věnovat se ještě rozvoji rodičů. Nicméně bereme rodiče jako velmi důležitého partnera, od kterého neočekáváme, že jej zlepšíme, ale očekáváme, že si získáme jeho důvěru a on nás bude podporovat. Na to my cílíme naše setkání. Snažíme se rodiče rozvíjet, ale víme, že ten efekt je minimální, vzhledem k času, který to vyžaduje. Takže my spíš vytváříme prostředí pro rodiče tak, aby bylo příjemné, aby se ten rodič nebál s námi komunikovat. I pro mě je prioritní, abych se s rodiči shodl, abych s nimi našel společnou cestu. Takže naše spolupráce cílí především na to, aby nám rodiče neházeli klacky pod nohy, aby nebyli na školu naštvaní, ale aby nás brali jako partnera, který jim pomáhá. Nechceme po nich víc, než kolik toho unesou. Oni toho totiž moc neunesou a snadno budou frustrovaní, že něco neplní. A budou dále frustrovaní z toho, že na ně tlačím, takže musíme najít nějakou zlatou střední cestu, aby oni něco dělali a aby to pro ně bylo unesitelné a měli pocit, že jsou dobrými rodiči. Ve chvíli, kdy jim neustále dávám zpětnou vazbu, že se to či ono nedaří, že neposlali dítě do školy a ono se pak neučí, tak oni automaticky vyhoří velmi rychle. Já je potřebuju chválit za to, že je poslali, a znovu jim vysvětlovat, že je důležité, aby děti chodily do školy. A někdy to prostě nedotáhneme tam, kam bychom chtěli. Ale pořád máme dobrý vztah a ten je pro nás v současné době důležitější.“
„Pracovali jsme i s rodiči. Pořádali jsme komunitní akce, kde jsme vysvětlovali, co se děje, protože paradoxně se proti opatřením zvedla nevůle ze strany romských rodičů, kteří měli pocit, že vyhazují jejich děti ze školy. Chápu, že když děti někam 7 let chodily, tak teď je na 2 roky někam dávat je komplikované. Ale zvládlo se to a rodiče k tomu přistoupili, zvlášť když s námi měli možnost řešit individuálně každé dítě.“