Doučování žáků v rodinách
Popis intervence
Děti vyrůstající v sociálně znevýhodněném prostředí se v porovnání se svými vrstevníky musí vyrovnávat s řadou handicapů. Doma často nemají potřebné zázemí pro přípravu do školy ani dostatečnou podporu ze strany rodiny. Jejich rodiče v některých případech vzdělání nevnímají jako důležité a nekladou důraz na výsledky ani pravidelnou školní docházku. Cílem doučování žáků v rodinách je nejen zlepšení školního prospěchu doučovaných dětí a předcházení předčasnému ukončení školní docházky, ale také celková „pedagogizace” rodinného prostředí – tedy snaha zapojit do mimoškolní přípravy i rodiče a ukázat jim, jak mohou s doučováním sami pomoci. Samotné doučování bývá zajišťováno pracovníky NNO, studenty SŠ i VŠ, dalšími dobrovolníky apod.
Kde hledat inspiraci?
Kompletní výčet organizací realizující programy doučování v rodinách nabízí Příručka Mají na to – Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ organizace Člověk v tísni (odkazující na desítky organizací typu Charita, IQ Roma servis, Romodrom, o.s., Tady a teď, o.p.s. a další).
Na co si dát pozor?
Doučování je často realizováno dobrovolníky, typicky studenty. Důležitá je proto supervize, metodické vedení a komunikace s rodinou a školou, aby bylo dosaženo co nejvyšší kvality. V pedagogické oblasti to konkrétně znamená např. koordinaci s učiteli žáka, aby se doučující mohl zaměřit na jeho slabé stránky nebo se seznámit s obsahem učiva, které již má umět. V mimopedagogických oblastech by se poté nemělo zapomenout například na potřebu diskrétního přístupu, jelikož doučující může mít přístup k mnoha citlivým osobním údajům.
Doučování bývá nejefektivnější v prvních ročnících. Čím později je potřeba doučování identifikována, tím obtížnější bývá nedostatky dohnat. Účinné může být i preventivní doučování u sociálně znevýhodněných žáků, u nichž je vysoké riziko školního neúspěchu.
Cílem doučování by také nemělo být pouze dohánět učivo. Mnohdy větší dopad může mít práce s motivací a well-beingem žáka.
Program je efektivní i pro majoritní žáky a je nutné, aby k němu měli také přístup, jinak hrozí negativní reakce od majoritních rodičů.
Citace
„Samozřejmě ne vždy se dostaví kýžený pozitivní efekt doučování. Problémy mohou být na straně rodiny, která není schopná např. zajistit vhodné podmínky pro doučování a dítě k němu motivovat, nebo na straně školy, která může nad žákem tzv. „zlomit hůl” anebo se stavět nepřátelsky k neziskovým organizacím, které chtějí škole „fušovat do řemesla”, ale i na straně dobrovolníka, který si není schopen s dítětem poradit (v takovém případě ovšem většinou zasáhne koordinátor). Pokud se ale podaří vytvořit atmosféru vzájemné důvěry mezi školou, koordinátorem, rodinou a dobrovolníkem či brigádníkem, výsledky se zpravidla dostaví.“
„Maminka jednoho žáka mi řekla, že by byla ráda, kdybych mohla občas přijít klukovi pomoct s učením k nim domů. Že je ale problém v tom, že oni tam u nich nesmějí přijímat návštěvy. Tak budu muset zajít za správcem té ubytovny a říct mu, jestli za tímhle účelem je možné, aby mně udělali výjimku…“
„Doučování v rodině může být psychologicky příjemnější pro žáka, který je zde v důvěrně známém a bezpečném prostředí. Hlavní výhodou je ale možné působení na rodiče: Pokud asistent pracuje s žákem v rodině, je vhodné přizvat rodiče dítěte, kteří si mohou v průběhu doučování osvojit postupy používané v domácí přípravě. Rodiče žáka tak mohou pozvolna získávat kompetence potřebné k tomu, aby se s dítětem připravovali doma sami. Výhodou přítomnosti rodičů žáka u domácího doučování může být také zpětná vazba pro rodiče, kteří mají možnost bezprostředně sledovat, co jejich dítě umí nebo neumí a jaké dělá pokroky.“