Vymezení vize a strategie školy a proměna školního vzdělávacího programu
Popis intervence
Vize kvalitní inkluzivní školy by měla být podpořena strategií či koncepcí školy, která staví na rozvoji kvality činností vycházejících ze závazného modelu Kvalitní školy ČŠI (či např. Pyramida kvalitní – inkluzivní školy) a promítá se do školního vzdělávacího programu. Ten v sobě rovněž zahrnuje prvky ověřených programů, které efektivně pomáhají dětem ze socioekonomicky slabších rodin (např. Dobrý začátek, Začít spolu, Hodnotové vzdělávání Cyril Money, Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování a další).
Kde hledat inspiraci?
Základní metodické ukotvení a příklady dobré praxe modelu Kvalitní škola jsou k dispozici na metodickém portálu ČŠI.
Příklady podpory zavedení programů Dobrý začátek či Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování je možné nalézt v publikaci Metodický manuál pro rozvoj inkluzivního a kvalitního vzdělávání na místní úrovni – Principy a příklady dobré praxe (str. 77-81, 113-117).
Na co si dát pozor?
Základním předpokladem úspěchu je vytvoření kultury spolupráce celé sborovny a v návaznosti dalších aktérů (především rodičů). Ta staví na zajištění bezpečné komunikace a prostředí, ve kterém je možné reflektivně sdílet zkušenosti z vlastní pedagogické práce a možnostech jejího posunu s cílem naplnění vize rozvoje a podpory učení všech dětí.
Častým problémem zde bývá, že osoba, která je zodpovědná za tvorbu vize (většinou ředitel), přecení, do jaké míry jsou učitelé srozuměni s vizí školy. Je nutné se k vizi pravidelně vracet a reflektovat ji, popř. její praktický vliv na výuku.
Citace
„Pokud chceme hledat cesty k dobrému výsledku v jakékoliv oblasti, musíme si nejprve vyjasnit „ideální stav“, tedy pomyslný cíl, od kterého můžeme odvozovat, v jaké oblasti a co schází, co je příčinou problémů nebo tvoří překážky. Jestliže pojmenováváme ideál, znamená to, že jsme si vědomi jisté nedosažitelnosti daného cíle ve všech ohledech přesně a důsledně. Stanovujeme-li ideál, dáváme něčemu hodnotu a podklad pro shodu na cílech. Vyjadřujeme, co jsou preferované hodnoty, postoje a postupy, a také jaké podmínky jsou potřebné pro profesionální práci pedagoga.“
„Ve školce jsou ve třídách zřízena centra aktivit. Centra jsou fyzicky či symbolicky oddělená místa ve třídách, která souvisí s určitými rozvíjenými dovednostmi, činnostmi a hrou určitého typu. Vybavení center je bohaté a přibližuje k „živé“ podobě činností, které mají centra rozvíjet. Mezi centry v jednotlivých třídách jsou drobné rozdíly, ve třídě zřízené dle § 16 odst. 9 školského zákona jsou centra sestavována až pro konkrétní situaci. Centra jsou určena pro činnost různého počtu dětí, nejčastěji pro šest, jiná pro celou třídu, aby byla zajištěna bezpečnost dětí při práci v centru.“
„Postup, jakým škola využívá FIE ve výuce, je vedením školy prezentován jako jeden z více možných. V závislosti na tom, kolik je ve škole proškolených osob pro využití metody a kolik času je možné alokovat, může být na některých školách FIE využito výlučně u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Druhou možností je využití v jednotlivých předmětech, např. v hodině českého jazyka, tj. dle zájmu konkrétního pedagoga a v limitované části výuky. Třetí model je plným zařazením do kurikula školy, tak jako zde ve škole. Je ale třeba uvažovat o dostatku lektorů a počítat s náročností této výuky – „jedna hodina FIE není jako jedna hodina přírodopisu“ (ředitel školy Jiří Sehnal, osobní sdělení, 12. ledna 2021). U lektorů FIE začátečníků je vhodné omezit výuku metody na cca 2 hodiny týdně.“