Aktivity kariérového poradenství a vzdělávání
Popis intervence
Jedním z důvodů předčasného ukončení vzdělávaní bývá nedůvěra ve vztah mezi vzděláním a úspěchem v kariéře nebo celkovou kvalitou života. Tomu lze předejít pomocí aktivit zaměřených na výběr profese s ohledem na zájmy žáků i trh práce. Může jít o návštěvy různých zaměstnavatelů, projektové dny na seznámení s profesemi, burzy práce ve škole a další akce rozvíjející motivaci ke vzdělávání a volbě vhodného povolání.
Kde hledat inspiraci?
Inspiraci lze hledat v praxi základních škol ve městě Odry či v Krnově, které shrnuje metodika dobré praxe ASZ (s. 104). Ta rovněž uvádí příklad kariérového vzdělávání již v mateřské škole v Ostravě (s. 60). Česká školní inspekce v tomto ohledu doporučuje včasné a prakticky orientované kariérní poradenství ve škole (od 6. třídy), které zahrnuje návštěvy středních škol, krátké stáže nebo dílny a návštěvy místních firem včetně stínování profesí. Důležité je i zjišťování profesního zaměření žáků a konzultace s rodiči. Včasná pomoc s orientací ve světě profesních kvalifikací se nemá omezovat jen na učební obory a pracovní uplatnění s nízkou kvalifikací. Pomoc výchovných poradců je rovněž zásadní při vyplňování a odevzdávání přihlášek na střední školu.
Na co si dát pozor?
Základním rizikem efektivity kariérového poradenství a vzdělávání pro romské a další vyloučené žáky je především vliv rodiny a s tím související srážení aspirací dětí – především obavami z neúspěchu. Cestou je zahrnutí rodin do celého procesu i vhodných aktivit.
Problematické jsou také jednorázové aktivity bez systematického karierního poradenství, které neudrží dlouhodobě vysoké vzdělávací aspirace. Kariérní podpora by měla být součástí celkové koncepce vzdělávání jako nauka o fungování společnosti, a to i v předškolním vzdělávání. Pravidelné poradenství pedagoga, který sleduje a vyhodnocuje akademický výkon a klade jej žákům do kontextu vlivu na budoucí kariéru, může být značně efektivnější pro akademický úspěch všech žáku, včetně těch majoritních. Optimální je systematický přístup, který je finančně a konceptuálně zajištěn zřizovatelem a umožňuje předávaní zkušeností ze ZŠ na SŠ.
Výzkumná verifikace
Děti ze socioekonomicky slabšího prostředí dle studií častěji podceňují, jakého vzdělání musí dosáhnout, aby mohly dělat práci, kterou chtějí.
Citace
„Máme v projektu kariérové poradenství a máme výchovnou poradkyni, která má úvazek 10 hodin měsíčně. Takže má své výchovné poradenství v rámci rozpočtu školy a potom ještě navíc 10 hodin v rámci projektu, který by se měl věnovat právě žákům ze sociálně slabších rodin, neříkám jen romským, ale prostě sociálně slabším žákům. Těm, kteří mají horší motivaci ke vzdělávání. A s nimi by se měla od sedmé, šesté třídy pravidelně setkávat a hledat možnosti, aby ta představa, ta vize toho vzdělávání, mohla být určitou motivací. U romských dětí je problém, že aspirace mají úplně minimální a je těžké hledat aspiraci pro člověka, který v šesté třídě říká, že bude kopat jako tatínek, a prostě ho vůbec nenapadne, že tam může být víc. A proto my potřebujeme rozvíjet kariérní poradenství, aby se ten člověk nebál trošku otevřít křídla a vidět jiné horizonty.“
„Proinkluzivní opatření je, že mezi ZŠ a SŠ děláme projekt “Tvoje škola je hned za rohem”, festival všech porubských středních škol. To dítě, třeba romské, může být přivedeno, může se zorientovat a vidět, že před ním je otevřený svět středního vzdělávání.“
„Jinou formu zapojení rodičů do výuky představuje kariérové poradenství, kdy rodiče přichází představit a ukázat svá povolání (např. truhlář, instalatér), někdy – třeba u zubařské ordinace – má tato spolupráce i podobu exkurze přímo na pracoviště mimo školku.“